Úroková sazba se prozatím v USA nemění

Federální výbor pro volný trh (FOMC), který je hlavním orgánem americké centrální banky Federal Reserve System (FED) pro rozhodování o měnové politice, zasedal ve dnech 27. a 28. října 2026 na pravidelném dvoudenním jednání. Členové výboru nakonec rozhodli o ponechání základní úrokové sazby beze změny, a to v rozmezí 3,75–4,00 %. Rozhodnutí přichází v době, kdy americká ekonomika vykazuje poměrně silnou aktivitu, avšak inflace zůstává zvýšená a nad dlouhodobým cílem centrální banky ve výši 2 %. FED tak nadále čelí složitému úkolu, kdy musí bojovat proti přetrvávajícímu růstu cen, aniž by přílišným zpřísňováním měnové politiky ohrozil hospodářský růst a zaměstnanost. Prozatím proto upřednostnil vyčkávání na další ekonomická data, která pomohou určit vhodný směr budoucího nastavení sazeb. Pro finanční trhy je podstatné, že centrální banka nevyloučila další zpřísnění měnové politiky, pokud se inflační tlaky nepodaří dostatečně zmírnit.

Reakce finančních trhů na rozhodnutí FEDu zůstává smíšená a investoři nyní přehodnocují pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb ještě v letošním roce. Americké akcie po zveřejnění rozhodnutí zaznamenaly mírný růst, zatímco výnosy státních dluhopisů se vyvíjely rozdílně. Americký dolar si v posledních dnech udržuje relativně silnou pozici, přestože bezprostředně po středečním rozhodnutí jeho kurz podle agentury Reuters mírně oslabil. ICE US Dollar Index (DXY), který sleduje hodnotu dolaru vůči koši šesti hlavních světových měn, se ve čtvrtek 29. října v ranních hodinách pohyboval přibližně kolem úrovně 102,2 bodu. Měnový pár EUR/USD se současně obchodoval poblíž 1,114–1,116 dolaru za euro, což ukazuje na přetrvávající relativní sílu americké měny. Na komoditních trzích zůstává pozornost soustředěna rovněž na energetické suroviny a drahé kovy. Severomořská ropa Brent se ve čtvrtek ráno pohybovala přibližně kolem 114 USD za barel a americká WTI poblíž 101 USD. Zlato naopak oslabovalo a jeho cena klesla přibližně k 4 024 USD za trojskou unci. Uvedené hodnoty představují průběžné úrovně v průběhu evropského rána dne  29. října 2026; ceny se tak pochopitelně během obchodování průběžně mění.

Podrobnější pohled na jednání FOMC ukazuje, že rozhodnutí ponechat sazby beze změny nebylo jednomyslné. Pro zachování stávajícího pásma hlasovalo deset členů, zatímco Lisa D. Cooková a Beth M. Hammacková prosazovaly okamžité zvýšení sazeb o dalších 25 bazických bodů. Rozdělení hlasů naznačuje, že uvnitř výboru sílí obavy z nedostatečně rychlého návratu inflace k dvouprocentnímu cíli. Podle oficiálního prohlášení FEDu ekonomická aktivita roste silným tempem, domácí spotřeba zůstává odolná, produktivita se zvyšuje a investice vykazují solidní dynamiku. Také přírůstek pracovních míst odpovídá vývoji pracovní síly a míra nezaměstnanosti se výrazně nemění. Centrální banka však současně upozornila na přetrvávající nejistotu, mimo jiné v souvislosti s geopolitickým vývojem. Jak uvádí také CNBC ve svém zpravodajství z 28. října, investoři se proto zaměřují především na další inflační statistiky a na signály, které mohou naznačit, zda FED přistoupí k dalšímu zpřísnění měnové politiky. Samotné ponechání sazeb tak nelze interpretovat jako začátek jejich snižování, nýbrž spíše jako dočasnou přestávku v prostředí přetrvávajících cenových rizik.

Do konce roku bude pro další směřování finančních trhů rozhodující především vývoj inflace, spotřebitelských výdajů, zaměstnanosti a cen energií. Analytici a tržní stratégové upozorňují, že kombinace odolné ekonomiky a stále zvýšené inflace vytváří prostor pro další růst úrokových sazeb, což by mohlo podporovat dolar a současně zvyšovat tlak na ocenění akcií i zlata. Podle aktuálních tržních očekávání se pravděpodobnost zvýšení sazeb na prosincovém zasedání pohybovala přibližně kolem 83 %, přičemž nejčastěji zvažovaným krokem je zvýšení o 25 bazických bodů. Pokud se potvrdí další přetrvávání inflačních tlaků, může se základní sazba FEDu na konci roku posunout do pásma 4,00–4,25 %. Takový scénář by mohl znamenat pokračující podporu amerického dolaru, vyšší náklady financování pro podniky a domácnosti a zvýšenou volatilitu na akciových trzích. Naopak příznivější inflační data by mohla očekávání dalšího zvýšení sazeb oslabit a přinést finančním trhům úlevu. Prosincové rozhodnutí proto zatím nelze považovat za jisté, avšak současné signály naznačují, že další zvýšení sazeb zůstává významným a trhem intenzivně sledovaným scénářem.