Švýcarsko ponechalo nulové úrokové sazby

Švýcarská centrální banka, tedy Swiss National Bank (SNB), podle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na úrovni 0 %. Rozhodnutí bylo oznámeno dnes, 24. září 2026, v rámci pravidelného čtvrtletního hodnocení měnové politiky. SNB současně uvedla, že je připravena podle potřeby intervenovat na devizovém trhu, aby zajistila odpovídající měnové podmínky. Významným argumentem pro pokračování současné politiky zůstává velmi nízká inflace. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 0,8 %, zatímco v květnu činila inflace 0,6 %. Podle SNB byl růst v posledních měsících především důsledkem vyšších cen energií a ropných produktů. Švýcarsko má nulovou základní sazbu již od 20. června 2025, kdy ji SNB snížila z 0,25 % na 0 %, a od té doby ji na dalších zasedáních ponechává beze změny. Znamená to, že nulová sazba trvá již více než 15 měsíců.

Na devizových trzích se švýcarský frank dopoledne 24. Září letošního roku 2025 pohyboval v blízkosti 0,8250 CHF za jeden americký dolar (USD), což odpovídá přibližně 1 CHF = 1,21 USD. Vůči euru se kurz pohyboval kolem 0,939 CHF za euro, respektive přibližně 1 CHF = 1,07 EUR. Jednotná evropská měna euro současně vůči americkému dolaru oslabovala a měnový pár EUR/USD se pohyboval kolem 1,138, podle dostupných tržních dat přibližně o 0,02 % níže oproti předchozímu dni. Americký dolar byl měřený indexem DXY (ICE U.S. Dollar Index) kolem hodnoty 101,14 bodu, přičemž v ranním obchodování vykazoval mírný růst přibližně +0,03 %, avšak v průběhu evropského čtvrtečního dopoledne je tento růst + 0,01 % bodové hodnoty s volatilním postavením vyrovnané ho pohybu bodové hodnoty dle tohoto indexu. Silnější americký dolar a současně relativně silný švýcarský frank tak vytvářejí zajímavou kombinaci pro devizové investory, zejména vzhledem k rozdílnému nastavení měnové politiky jednotlivých centrálních bank.

Rozdíl mezi švýcarskou měnovou politikou a politikou ostatních významných centrálních bank je v současnosti mimořádně výrazný. Americký Fed po zářijovém zvýšení drží pásmo sazby federálních fondů na 3,75–4,00 %, zatímco Evropská centrální banka (ECB) v září zvýšila depozitní sazbu na 2,50 %, hlavní refinanční sazbu na 2,65 % a mezní zápůjční sazbu na 2,90 %. Bank of England ponechala Bank Rate na 3,75 %, přičemž část jejích členů již hlasovala pro další zvýšení na 4 %. Také Bank of Japan se vydala směrem k vyšším sazbám a od 24. září nastavila krátkodobou sazbu přibližně na 1,25 %. Švýcarsko tak zůstává výraznou výjimkou a rozdíl mezi jeho nulovou sazbou a sazbami hlavních světových centrálních bank je značný. SNB však tuto politiku využívá také k tomu, aby prostřednictvím nižšího úrokového diferenciálu omezovala tlak na další posilování franku.

Z pohledu budoucího vývoje zatím samotná SNB nepředpokládá bezprostřední potřebu sazby zvyšovat. Její aktuální podmíněná prognóza počítá s průměrnou inflací 0,7 % v roce 2026 a 0,8 % v letech 2027 a 2028, přičemž prognóza je založena na předpokladu sazby SNB na úrovni 0 % po celý horizont. To však neznamená, že nulové sazby jsou dlouhodobě garantovány. Průzkum mezi švýcarskými bankéři z konce srpna ukázal, že všichni očekávali zachování sazby na 0 % do konce roku 2026, avšak 40 % respondentů předpokládalo zvýšení sazeb v roce 2027, nejčastěji na 0,25 %. Právě tento scénář odpovídá i širšímu vývoji světové měnové politiky: pokud budou přetrvávat vyšší ceny energií a postupně poroste inflační tlak, ani Švýcarsko se pravděpodobně v delším horizontu nevyhne úvahám o zvýšení sazeb. Zatím však SNB díky mimořádně nízké inflaci a silnému franku získává prostor nulovou sazbu ponechat, přičemž případné nadměrné posilování domácí měny může korigovat také devizovými intervencemi.