Centrální banka USA dle očekávání zvýšila úrokovou sazbu

Federální rezervní systém USA (Fed) na zasedání Federálního výboru pro operace na volném trhu (FOMC), které proběhlo 15.–16. září 2026, podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů. Cílové rozpětí sazby federálních fondů se tak posunulo z dosavadních 3,50–3,75 % na 3,75–4,00 % p.a. Jde o první zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou od července 2023. Významným momentem je přitom skutečnost, že rozhodnutí bylo přijato jednomyslně, když všech 12 hlasujících členů FOMC podpořilo zvýšení sazeb. Ještě na červencovém zasedání přitom tři členové hlasovali pro zvýšení sazeb, zatímco většina prosadila jejich ponechání beze změny. Zářijové rozhodnutí proto ukazuje na výraznější sjednocení názoru uvnitř Fedu, že přetrvávající inflační tlaky již vyžadují méně uvolněnou měnovou politiku. Předseda Fedu pan  Kevin Warsh zároveň zdůraznil, že inflace zůstává příliš vysoká a že její návrat k dvouprocentnímu cíli bude vyžadovat další pozornost centrální banky.

Bezprostřední reakce finančních trhů ukázala, že samotné zvýšení sazeb již investoři z velké části očekávali, mnohem důležitější však byla nová prognóza dalšího vývoje měnové politiky. Americké akcie nejprve po oznámení rozhodnutí mírně rostly, následně však během závěrečné části obchodování výrazně oslabily. Dow Jones nakonec ztratil přibližně 1,21 %, index S&P 500 klesl o 0,45 % a Nasdaq Composite uzavřel téměř beze změny. Výrazněji reagoval také dluhopisový trh, když výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vystoupil nad 5 %. Americký dolar naopak po rozhodnutí posílil a ve čtvrtek 17. září se index DXY pohyboval kolem psychologické hranice 100 bodů, přibližně v oblasti 100,2–100,3 bodu. Vyšší úrokové sazby a silnější dolar představují obecně protivítr pro zlato, které nenese úrokový výnos. Cena zlata po prvotním růstu po rozhodnutí Fedu následně klesla o více než jedno procento, zatímco ropa zůstávala nad hranicí 100 dolarů za barel, byť po předchozím růstu část zisků korigovala.

Z pohledu analytiků je proto podstatnější než samotných 25 bazických bodů především otázka, jak dlouho zůstanou americké úrokové sazby zvýšené. Nový takzvaný „dot plot“ naznačuje, že většina představitelů Fedu očekává ještě nejméně jedno další zvýšení sazeb do konce letošního roku. Podle zveřejněných projekcí 16 z 18 účastníků, kteří poskytli své projekce sazeb, předpokládá alespoň jedno další zvýšení, přičemž předseda Kevin Warsh vlastní bod do tohoto přehledu nepřidal. Fed současně zvýšil odhad inflace PCE pro rok 2026 na 3,7 %, zatímco prognóza růstu americké ekonomiky zůstala relativně příznivá na 2,3 %. Kombinace stále zvýšené inflace a poměrně odolného hospodářského růstu tak centrální bance poskytuje prostor držet sazby výše. Vyšší náklady financování mohou postupně zatěžovat spotřebu domácností, hypotéky i podnikové investice a zároveň mohou snižovat atraktivitu akcií, zejména společností, jejichž ocenění je založeno na očekávání vysokého růstu v budoucnosti. Naopak bankovní sektor může z vyšších úrokových marží v některých případech těžit.

Pro další měsíce je proto důležitější hovořit o scénáři „vyšších sazeb po delší dobu“ než pouze o jednom zářijovém zvýšení. Současná prognóza Fedu skutečně počítá s ještě jedním zvýšením sazeb v roce 2026 a následně s jejich přibližně stabilní úrovní v průběhu roku 2027. Medián projekcí tak ukazuje na sazbu kolem 4,1 % na konci letošního i příštího roku, přičemž první výraznější prostor pro pokles sazeb se v projekcích objevuje až později. Nelze však tvrdit, že prosincové zvýšení o dalších 25 bazických bodů je již jistou věcí – půjde o rozhodnutí závislé na vývoji inflace, trhu práce, ekonomického růstu a cen energií. Trhy proto budou v dalších týdnech sledovat především inflační statistiky a nové signály z Fedu. Zářijové rozhodnutí současně ukázalo, že očekávání rychlého návratu k nízkým sazbám mohou být předčasná. Pro akcie to znamená tlak prostřednictvím vyšších výnosů dluhopisů a diskontních sazeb, pro dolar naopak potenciální podporu. Zlato může čelit vyšším reálným výnosům, zatímco ropa zůstává do značné míry závislá také na geopolitice a vývoji nabídky.