ECB stále propaguje zavedení digitálního eura

Evropská centrální banka (ECB) nadále přesvědčivě prosazuje myšlenku zavedení digitálního eura a pokračuje v přípravách na jeho možné vydání. Ve své argumentaci zdůrazňuje, že „digitální euro by bylo digitální formou hotovosti, vydávanou centrální bankou a dostupnou všem v eurozóně“. Podle ECB by tedy nešlo o kryptoměnu, ale o elektronickou obdobu bankovek a mincí, která by byla vydávána centrální bankou a měla by doplňovat současnou hotovost. Digitální euro má představovat bezpečný a bezplatný způsob placení v celé eurozóně, a to jak v kamenných obchodech, tak při internetových nákupech nebo převodech mezi lidmi. ECB současně argumentuje tím, že v současnosti neexistuje jednotný evropský digitální platební prostředek použitelný ve všech zemích eurozóny. Digitální euro má proto podle centrální banky posílit evropskou platební infrastrukturu a nabídnout občanům alternativu k soukromým platebním systémům.

Jedním z hlavních argumentů ECB je také snaha o větší evropskou nezávislost v oblasti elektronických plateb. Centrální banka upozorňuje, že ve 13 z 20 zemí eurozóny jsou karetní platby významně závislé na mezinárodních karetních schématech. Digitální euro by podle její představy umožnilo platit prostřednictvím telefonu nebo karty, a to online i offline, přičemž by mělo zůstat dostupné bez poplatku pro běžné uživatele. ECB zároveň deklaruje vysoký standard ochrany soukromí a tvrdí, že z platebních údajů, které získá, nebude schopna identifikovat konkrétního uživatele ani zjistit, co nakupuje. Projekt má rovněž doplňovat hotovost, nikoli ji nahradit. Centrální banka v červenci 2026 zveřejnila novou verzi pravidel digitálního eura a pokračuje v přípravách pilotního provozu. Podle současného plánu by měl dvanáctiměsíční pilot začít ve druhé polovině roku 2027.

Z pohledu mezinárodního finančního trhu zůstává euro i přes rostoucí význam dalších měn druhou nejvýznamnější světovou měnou za americkým dolarem. Podle nejnovější zprávy ECB se euro v roce 2025 podílelo přibližně 20,2 % na světových devizových rezervách a bylo přítomno na 28,5 % všech devizových obchodů, zatímco dolar se účastnil téměř 90 % transakcí. Euro tak zůstává klíčovou rezervní a obchodní měnou, přestože jeho podíl na devizových transakcích v dlouhodobém horizontu mírně klesá. Aktuálně dnes v průběhu evropského čtvrtečního rána dne 13. srpna 2026 se kurz globálního měnového páru EUR/USD v rámci forexového obchodování pohyboval přibližně kolem vzájemného směnného kuru ve výši 1,15 USD za EUR a dostupný denní indikativní údaj pro tento den v čase 8:14 SELČ ukazoval hodnotu ve výši  1,152 a pokles eura  o 0,035 % kurzu vůči americkému dolaru. Pro investory je přitom důležité, že případné zavedení digitálního eura samo o sobě automaticky neznamená posílení kurzu evropské měny – rozhodujícími faktory nadále zůstanou především úroková politika ECB a centrální banky USA Federal Reserve System (FED), hospodářský růst, inflace a geopolitická situace.

Prognózy ohledně samotného zavedení digitálního eura jsou v současnosti poměrně konkrétní. ECB uvádí, že pokud bude příslušná evropská legislativa přijata v průběhu roku 2026, chce být připravena na první potenciální vydání digitálního eura v roce 2029. Podobný časový horizont uvádějí i současné tržní a analytické komentáře, přičemž Reuters rovněž počítá s možností plného spuštění v roce 2029 po legislativním schválení a pilotní fázi. Odborné názory však zůstávají rozdělené. Zastánci v něm vidí nástroj pro posílení evropské měnové suverenity, větší konkurenci v platebním sektoru a snížení závislosti na amerických platebních sítích, zatímco kritici upozorňují na náklady, technickou náročnost, otázku ochrany soukromí a potenciální přesun části vkladů z komerčních bank. Celkově proto lze digitální euro hodnotit jako potenciálně pozitivní krok pro modernizaci a strategickou nezávislost evropských plateb, jeho přínos však bude záviset na skutečné míře využívání a kvalitě ochrany soukromí. Negativem mohou být náklady bank, regulační složitost a případná rizika pro finanční stabilitu. Pokud legislativní proces nebude výrazně zpožděn, je přitom rok 2029 v současnosti nejpravděpodobnějším termínem možného zavedení.